skibi-blog.cz

Naše dny v Kanadě se chtě nechtě pomalu chýlily ke konci a nám nezbylo než si těch posledních pár dnů jaksepatří užít. Rozhodli jsme se, že už budeme jen relaxovat. Do tohoto mírumilovného plánu spadalo hlavně grilování na pláži a popíjení tequily, ale stihli jsme i výlet na Whistler a Cypress Bowl, dvou hlavních lokací letošní zimní olypmiády. Cypress Bowl, kde se na olympiádě jely snowboardové disciplíny a akrobatické lyžování, je skvěle přístupný přímo ze západního Vancouveru. V létě sice nefunguje, ale alespoň nabízí hezkou vyhlídku na město. Whistler Blackcomb je asi o 100 km dál, je to největší zimní středisko v severní Americe, a na místním ledovci se dá většinou lyžovat i v létě. Kromě toho je tam spousta zábavy pro cyklisty a příznivce adrenalinových sportů.

H. si v místním specializovaném obchodě pořídil všelijaká hejblata, kolejničky a kus sofistikovaně modelované pryže s integrovanou lupou, díky nimž náš foťák přeměnil na HD videokameru. S tou pak vyrazil do bike parku na Whistleru, aby tam natočil video materiál o downhillovém ježdění do nového sportovního pořadu na MTV, který spoluprodukuje. Na místě ale zjistil, že bez kola ho nahoru lanovkou nevyvezou. S kolem by toho zase moc nenatočil, navíc jeho koleno ještě není úplně jura a H. by další zimu bez snowboardu asi nepřežil, takže sklopil uši a jal se šlapat prašnou sjezdovku ve svých (vysokohorských?) žabkách. Tolik jeho vyprávění. Ale něco tam prý natočil, zatímco my se s Chavem koupaly v jednom ze zdejších jezer.

Výprava na Cypress Bowl už pak byla jen taková malá odpolední zastávka, nic se tam totiž neděje a resort vypadá jako po vymření. Chavo si tedy alespoň prohlédl sedačkovou lanovku, pohoupal se na turniketu, pusinkoval se s bratrancem Diegem a rozbil si kolínka utíkáním po štěrku. Soutěž vyhlášená za účelem umlčení reptajících dětí (kdo uvidí medvěda, dostane k večeři zmrzlinu) ani po hodině neměla svého vítěze, takže jsme se sbalili a vyrazili z cypřišové mísy domů. To samé jsme pak udělali o dva dny později - sbalili jsme všech našich tisíc kufrů a vyrazili na letiště, destinace Praha-Ruzyně. Loučení bylo smutné, naše kanadská rodina nám bude moc chybět! A náš prázdninový životní styl taky :)

Teď už sedím v Praze uprostřed toho všeho bince, co jsme v krásně naklizeném bytě během půl hodiny udělali, snažím se vzpamatovat z dvacetihodinové cesty domů, která ze mě vysála všechny zbytky energie. Je zázrak, že ještě vůbec něco píšu, vlastně už mám fakt dost, takže si půjdu lehnout a s vámi se rozloučím odkazem na webovou galerii, kde si můžete prohlédnout fotky, které se nám do blogů nevešly: Skibiblog Komu (z)voní plena - Kanada

Tak zase za týden! K.