Komu (z)voní plena 50 - Tak jde čas

Dnes tu máme jubilejní 50. zápisek, tentokrát z deníčku spokojeného otce. Chavo nás samozřejmě každý den překvapuje, roste z ní velká sportovkyně, umělkyně, prostě nezávislá moderní žena. Něco jako K., ale v mini vydání. Začala si prozpěvovat, zkouší adrenalinové sporty, po lehké nápovědě pozná základní spektrální barvy (sedmou "indigo" si nejsem jistý ani já), nad nočníkem opovržlivě ohrnuje nos a dává přednost vyměšování do pohodlných plenek. Přesně jako K. Prostě vzdělaná, samostatná, odvážná dámička.
O víkendu jsme s ní vyrazili do Teplic za příbuznými, kteří mají dva o něco starší divochy, Kubu a Šimona. Oba byli už natěšení, že přijede zábavný strejda (z nějakého záhadného důvodu si pamatovali moji návštěvu před dvěma roky, kdy jsem zrovna měl svůj den) a tak se na mě hned po příjezdu sesypali. To mě samozřejmě potěšilo, a taky jsem ocenil, že nás vyhlíželi oba připravení v plné cyklistické polní - s helmami seděli na kolech a trénovali na náš plánovaný cyklovýlet na Cínovci.
Tam nás čekala krásná chatka s velkou verandou, grilem a hlavně - obrovskou trampolínou. Zatímco strejda a já jsme začali grilovat a postupně volat naše ženy a děti k ugrilovanému masu (připadali jsme si jako jeskynní lidé, nebýt toho krásně vychlazeného Gambrinusu), naše ratolesti se vesele pinožily a dováděly na trampolíně téměř olympijských parametrů. Kluci metali kozelce a velmi ohleduplně dohlíželi, aby si Chavo na trampolíně neublížila. Ta sice vykřikovala "hop, hop", ale v podstatě na trapolíně jen běhala dokola a ječela radostí. Když jsme se do jejího vokálního projevu zaposlouchali, uslyšeli jsme: "vypáví nám o tom čelka Chavo, naše kamajátka čelka Chavo"... No teda, ona si snad vážně přišla jako včelka na paloučku poletující z květu na květ. Trampolína jí úplně uhranula a odmítala jí opustit, i když jsme jí lákali na čokoládu, a to už je u Chava co říct. Takže jsme se rozhodli, že jí trampolínu jednou koupíme k narozeninám. Ale až k těm příštím. K těm druhým, které nás čekají záhy, dostane nové Skibi odrážedlo. Když jsme jí totiž viděli, jak se sápe klukům po jejich kolech, řekli jsme si, že je nejvyšší čas!
Náš výlet v okolí Cínovce byl fajn, 12 km trasu v celkem členitém terénu zvládli oba malí kluci levou zadní a jediný, kdo funěl vzadu, byla K. Počasí bylo luxusní, ale vypadá to, že to byl možná poslední letní víkend... Brzy začnou podzimní plískanice a snad konečně i nějaký ten sníh napadne. Moje koleno už je celkem v pořádku a doufám, že si s K. a Chavem zimu pořádně užijeme. Vzal jsem tedy Chava na malou exkurzi do mekky všech snowboardových nadšenců, sídla firmy Burton, kde jsme měli se strejdou Z. pracovní schůzku. Zatímco my jsme zasvěceně rokovali o různých mediaplánech, CH. si zkušeně omrkla novinky na příští sezónu, dokonce si nechala připravit dvě nová prkna, aby je mohla vyzkoušet. Jak ve mě ale hrklo, když jsem se podíval, jak na těch snowboardech stojí!!! Chavo, přece bokem a ne čelem!!! Nebo že by mi chtěla naznačit, že prkno už je OUT a přichází nová móda SKIBOARD???