skibi-blog.cz

Mám pár přátel, kteří tvrdí, že není správné, aby se život novopečených rodičů 100% podřizoval potřebám dítěte. Ideální naopak je, když se dítě od malička učí absolvovat s rodiči dovolenou či jejich oblíbené výlety na kole, cesty na hory nebo do přírody. Aktivní život pak bude brát jako samozřejmost a vyhne se mu tak celá řada neduhů pramenících z přebytku volného času. Rodiče si zase užijí svoje, aktivně si odpočinou a nebudou mít pocit, že všechno obětovali svému dítěti. No, možná že to tak někde funguje, ale já si vždycky o spojení "aktivní odpočinek" myslela své.

Tak tu máme konečně, zaplaťpánbůh, první sníh! Přišel sice trošku dřív než obvykle, ale první říjnový týden nám dal všem jasně najevo, že zima je už za dveřmi. Všechen ten pokles teploty a humbuk kolem sychravého a dokonce mrazivého počasí ale samozřejmě K. trošku zakabonil. To je pořád že ji zebou ruce, když tlačí kočárek, že se jí odkrvují prsty víc než obvykle, když se ucho nákupem nadité igelitové tašky zařezává hluboko do masa... A já jen přikyvuju a naoko lamentuju s ní, ale v duchu jsem už někde daleko na horách a potají se již virtuálně rochním v prašanu a sjíždím čerstvě zasněžené žleby alpských i českých hor.

Když nepočítám výrazy jako "ejí" a "agů", Chavovo první opravdové slovo bylo jednoznačně "kolo". Používá ho univerzálně - kromě samotného kola i na všechny věci s kolem spojené, jako třeba cyklistická přilba, a pak taky na věci, co mají kola (motorka, auto, koloběžka). Chavo má ze svého prvního dospělého slova ohromnou radost a jakmile zavětří příležitost, nadšeně opakuje "kolo, kolo, kolo!" Tím se mi definitivně potvrdilo, že po mně toho moc nemá (moje první slovo bylo samozřejmě "ham!"), ale mám z toho vážně radost. Vypadá to totiž, že naše dcera si už stihla vytvořit ke kolu blízký vztah.

Pokud máte doma prcka, nemohli jste si nevšimnout posledního trendu - plavání miminek. Nebyla by to K., aby hned nevěděla, jak moc je to důležité pro jejich motorický rozvoj atd., mně se to ale každopádně zdálo jako dobrý nápad, jak strávit čas se svojí dcerkou něčím jiným než žvatláním, šimráním a máváním chrastítkem. Více v dalším díle nekonečného seriálu Komu (z)voní plena...

Pokud máte dítě, asi si vzpomínáte, jak moc se život změnil po jehonarození. Já s tím samozřejmě dopředu počítala, nejsem včerejší. Už vtěhotenství jsem začala připravovat H. na to, že třeba přijde domů a jábudu v teplákách s rozmazaným make-upem stát u plotny, v koutku cigáro,v jedné ruce dceru, druhou míchat polívku.

Všechno to vlastně začalo čtvrtý zářijový týden,  i když K. měla termín až na půlku října. Možná to byla ta mexická párty s chili papričkami, margaritou a hudbou, kterou jsme den předtím pořádali, nebo se prostě Dorce chtělo na svět o pár dní dřív...